Stopaři - dokument o potápění s tygřími žraloky
Stopaři - dokument o potápění s tygřími žraloky
Foto : www.webshots.com
Světová premiéra unikátního dokumentu „Stopaři“ o potápění s tygřími žraloky bez jakékoli ochrany.
K uvedení svého nového filmu si režisér Petr Horký a kameraman Jan Tutoky zvolili netradiční, zdánlivě dezinformační postup. Uveřejnili pravdivou informaci o tom, že nejmladší člen týmu, dvanáctiletý Michael byl napaden velikou žraločí samicí. Narychlo svolaná tisková konference pro představitele médií (kam dorazily i dva televizní štáby) se poté změnila v premiérovou projekci filmu, který ukazuje, že i nejnebezpečnější zvířata světa mají logiku ve svém chování a lidské vnímání žraloků jako vraždících bestií není přesné.
Každý účastník TK dostal dvd s filmem „Stopaři“, pokud máte zájem o toto dvd, obraťte se na Pavlínu Procházkovou z PiranhaFilm – 777 835 100 . Rádi Vám je zašleme.
Při natáčení se žraloky u pobřeží Jižní Afriky se situace vymkla z rukou a dvanáctiletý potápěč Michael byl napaden. Jakou roli v podobné situaci hrají média, jak se k dané situaci postaví lidé se zažitým vnímáním nejkrásnějšího predátora Země – žraloka?
Tygří žralok je druhým nejnebezpečnějším druhem žraloka na světě (hned po velkém bílém žralokovi) co do počtu útoků na člověka. Je to velmi nebezpečný predátor s logickým chováním, s nímž je nutné být v neustálé interakci. Je to také tvor velmi zvědavý, a tak je nutné eliminovat jeho možné kousnutí. Úřady zemí, kde se tento druh žraloka vyskytuje, se snaží zamezit potápění se žraloky na volné vodě. Jedním z míst, kde je to stále ještě možné, je Jižní Afrika, a toho náš štáb k natočení dokumentu využil.
Patnáctiminutový dokument s názvem „Stopaři“, který jste měli možnost zhlédnout, vznikal za naprosto mimořádných okolností – členové štábu na sobě ani ve svém okolí neměli žádné ochranné prvky, tzn. ochranné klece, kroužkové obleky apod., a byli tak se žraloky, kterých bylo v určitých okamžicích v okolí i padesát, v bezprostředním kontaktu. Narozdíl od klasického potápění se v těchto případech každý potápí sám za sebe, ale zároveň musí podrobně mapovat okolí a být pořád ve střehu. Kritické místo je za hlavou a za lýtky, kam není dobře vidět, což je zřetelně patrné i na jednom z nejnebezpečnějších momentů filmu – kameraman se otáčí a vidí žraloka přímo za sebou. Naprosto unikátním momentem snímku je možnost nahlédnout přímo do tlamy žraloka, a to díky kameře, kterou potápěč drží v ruce, tzn. že není umístěna například v návnadě, jak se tomu často z bezpečnostních důvodů děje. Dokument vznikal přibližně rok, pracovali na něm čtyři potápěči a snímaly ho tři kamery.
Pravdou je, že jsme vás naší reportáží možná malinko mystifikovali. Smysl naší akce byl ukázat, jak jednoduše lze vytvořit dojem, že žralok je vraždící monstrum. Nikdo z respondentů nelhal, jen jsme materiál účelově sestříhali, aby vznikl dramatický dojem. Žralok totiž není bezmyšlenkovitý zabiják. Kolikrát jste slyšeli o tom, že by tento predátor někoho sežral? V naprosté většině případů se jedná o nehody či nešťastné souhry okolností, kdy chce jen zjistit, co to kolem něj plave, a protože nemá ruce, kousne si. Ano, žralok, a obzvlášť ten tygří, je predátor, který má schopnost zaútočit skoro na kohokoli a vyhrát – ale nedělá to. Potápět se k němu na volný ponor je nebezpečné, ale není to sebevražda. Na vysvětlenou: Michal Tutoky je zkušený potápěč, který se ve svých dvanácti letech opravdu stal neoficiálně nejmladším člověkem světa, který se ponořil k tygřímu žralokovi - a nic se mu nestalo.
Autoři reportáže :
Petr Horký - cestovatel, režisér, natočil 40 dokumentů v přibližně 60 zemích světa. Spolu s Miroslavem Náplavou založil sdružení Camera incognita. Spolupracoval s A. C. Clarkem, R. Messnerem, T. Heyerdalem, E. Hillarym, E. von Dänikenem, M. Zikmundem, americkými i ruskými astronauty aj. Natočil mimo jiné 21 dílný cyklus „Neznámá země“, který vyšel také knižně a získal několik cen. Spolu s M. Zikmundem a M. Náplavou napsal cestopis ze Srí Lanky „Sloni žijí do sta let“, který se stal bestsellerem, stejně jako cestopis „Cuba Libre“ napsaný také s M. Náplavou. Během sedmiletého projektu Tajné vraky objevil dvě potopené lodě na Maledivách.
Jan Tutoky – zkušený potápěč – kameraman, spolupracoval na vzniku dokumentů Petra Horkého Tajné vraky na Maledivách, mystifikačním dokumentu Játra o Velkém bílém žraloku , projektu Cuba Libre a natáčení pořadu Na Cestě v Jižní Africe a Mozambiku. Trvale spolupracuje s režiserem Stevem Lichtagem s kterým se účastnil natáčení filmu o velrybách Tanec modrých andělů, a nově vznikajícím filmu o vorvaních. Jako kameraman se podílel na vzniku filmu Miroslava Hrdého Relax don´t do it o fotografování tygřích žraloků fotografem Richardem Jaroňkem
Spolupracující osoby :
Jean-Pierre Botha – potápěčský instruktor, autor průvodce z edice Lonely Planet – „Potápění v Jižní Africe (Diving in South Africa)“.
Walter Bernardis - špičkový potápěč, který tyto ponory už několik let organizuje, spolupracuje s nejlepšími štáby světa včetně National Geographic a Discovery. Nikdy neměl v týmu žádné zranění - a už vůbec ne od žraloka.
Richard Jaroněk - Potápěč, novinář a fotograf podmořských hlubin. Pracoval s kosatkami, lachtany a rypouši v Patagonie s velkým bílým žralokem v Jižní Africe, kde se účastnil natáčení filmu Steva Lichtaga „Carcharias – Velký Bílý Autor knih „Krásy tajemných hlubin“ a „Titáni moří“. V současné době dokončuje knihu Tiger shark- hyena moří. O jeho práci s tygřím žralokem byl natočen Miroslavem Hrdým film Relax don¨t do it. Jaroňkovy fotografie získaly řadu ocenění na mezinárodních soutěžích i domácích fotografických soutěžích. Jeho posledním projektem je putovní výstava fotografií nazvaná Mokrý svět (Wet Universe), která začala v červenci 2006 a skončí v říjnu 2007 v Českých Budějovicích. Fotografie z kolekce Unique Nature obsahuje unikátní sbírku dvaceti velkoplošných formátů velikosti A0.
Nejčastější otázky a odpovědi v souvislosti se žraloky :
1) Jak zmenšit riziko napadení žralokem?
Vždy zůstávejte ve skupině.Neplavte daleko od břehu samostatně.
Nekoupejte se za tmy, kdy žraloci aktivně loví.
Nevstupujte do vody, pokud jakkoliv krvácíte (včetně menstruace).
Nenoste do vody lesklé šperky - odrazy od slunce mohou připomínat odlesk šupin.
Nenoste kontrastní plavky - žraloci velmi dobře vidí kontrasty.
Dávejte pozor v kalné vodě.
Zdržte se cákání a neberte svoje čtyřnohé miláčky do vody - jejich plavání žraloky dráždí.
Tam, kde se prudce svažuje dno, se žraloci obvykle zdržují (reef).
2) Jsou všechny druhy žraloků nebezpečné ?
Existuje 375 různých druhů žraloků, ale pouze u 30 druhů byl zaznamenán útok na člověka. Nejvíce útoků má na svědomí velký bílý (Carcharodon Carcharias), tygří (Galeocerdo Cuvier) a býčí (Carcharinus Leucas). Všechny druhy žraloků, i ty nejmenší, mohou být nebezpečné, pokud jsou nějak vyprovokovány! Nejdůležitější je respekt.
3) Kdy a kde se objevil strach ze žraloků ?
Obava z velkých predátorů existuje odpradávna. Dnešní svět je ve velké míře ovlivňován médii, která často o žralocích informují nepřesně, a přispívají tak k šíření strachu. Lidstvo velmi rádo všechno řídí staví přehrady rovná hory atd., ale žraloky kontrolovat nelze.
4) Jaké jsou šance, že vás napadne žralok?
Minimální ve srovnání s ostatními živočišnými druhy. Nejvíce lidí zabijí komáři! Těch pár útoků od žraloků ročně většinou nekončí smrtí, protože jako lidé nejsme na jejich jídelníčku.
5) Kolik lidí je ročně napadeno žralokem?
50-70 ročně. Statistika napadení žralokem stoupá tak, jak stoupají aktivity na pobřeží, avšak počty smrtelných útoků se snižují. Od roku 2001 – do roku 2006 bylo usmrceno nevyprovokovaným útokem průměrně 4,3 %. V 90. letech 12,4 % z celkového počtu útoků.
6) Jsou žraloci i ve Středozemním moři?
Ano, jsou v každém moři, ale jak bylo řečeno výše, není důvod se jich apriorně obávat.
7) Pomáhají sítě kolem pláží?
Obecně se o smyslu těchto sítí velmi diskutuje, větší význam asi mají pro psychiku turistů, než aby skutečně bránily v pohybu. Obvykle jsou instalovány jen od hladiny do hloubky několika málo metrů. Pokud se nějaký žralok dostane k pláži, mohou pak naopak bránit v jeho odplutí. Tyto sítě navíc chytají i další živočichy a denně je usmrcují.
Zdroj : International Shark attack file G.H.Burgess - G. H. Burgess – mořský biolog, zakladatel stránek evidujících celosvětově útoky žraloků www.flmnh.ufl.edu/fish
Kontakty :
Petr Horký 603420274, petr.horky@piranhafilm.czJan Tutoky tutokyp@tiscali.cz
Jean-Pierre Botha skype : jean.pierre.botha