Telepatie
Telepatie
Výraz telepatie je odvozen z řeckého slova tele (vzdálené) a pathe (cítění). Tento termín byl poprvé použit francouzským badatelem Fredrickem W. H. Myersem, zakladatelem SPR (společnosti pro psychický výzkum). Počátky zájmů o tento jev můžeme hledat v "mesmerismu" (Franz Mesmer),
kde se říká, že telepatie spadá mezi největší fenomény, pozorované u
zmagnetizovaných subjektů, kteří četli myšlenky přenášené nikoliv
slovy, ale pouhou myslí.
Brzy další psychologové a psychiatři objevili stejný fenomén u svých pacientů. Sigmund Freud
si toho všiml tak často, že se tomuto počal také věnovat. Označil to
jako regresivní, prvotní schopnost, kterou jsme ztratili v běhu
evoluce, ale stále, za určitých podmínek, máme všichni schopnost ji
projevit.
Telepatické jevy bývají nejznamenitější z celé
parapsychologie. Podle SPR se telepatie stala prvním fenoménem, který
byl studován vědecky. Podstata telepatie tkví v tom, že nějaký stav
vědomí, počitek, barvy, zvuk, bolesti, chuti, představy předmětu,
kresby, nebo čísla se přenáší přímo z vědomí jednoho člověka do vědomí
jiného člověka bez prostřednictví smyslového vnímání.
Milující
dvojice projevuje ve svém vztahu více telepatických schopností, než
kdokoli jiný. Také mezi členy rodiny je tento jev zcela běžný. Matky
cítí, když jsou jejich děti v nebezpečí. Dvojčata jsou často naladěna
na stejnou frekvenci a komunikovat mohou jinými způsoby, než které
používáme my.
Také někteří domácí mazlíčci vykazují vysoký stupeň
psychického vědomí k určitým členům rodiny. Dokážou vycítit nebezpečí a
varovat, poznají člověka, který jim chce ublížit a také se podle toho
často chovají.
V době válek lze zcela záměrně a systematicky
využívat telepatických a telegnostických schopností jasnozřivých vojáků
k určování pozic nepřítele a jeho palebné síly. Pomocí psychické
energie lze poskytnout sdělovací prostředky mezi ponorkou a pozemními
základnami, které se využívaly a využívají dodnes. Podívejme se na
některé pokusy fenoménu telepatie.