OVOCE BOHŮ
Ovoce bohů
Připomíná mandarinku, ale má tmavě fialovou měkkou slupku a sněhově bílou dužninu. Přezdívá se mu ovoce bohů. Podle legendy ho Buddha jedoucí na bílém slonu objevil v džungli a přinesl jej lidem jako dar nebes.
V Asii považují mangostan za jeden
z nejcennějších plodů. Má vynikající chuť a výrazné léčivé účinky.
Mangostan neboli garcinie je tropický stále zelený strom. Pochází
z jihovýchodní Asie, ze Sundských ostrovů a souostroví Moluky. Rozšířil
se do Afriky, Karibiku, Austrálie i Jižní Ameriky. Do Evropy se jeho
plody dovážejí celý rok hlavně z Brazílie.
Strom
I když název připomíná mango, nemá s ním nic společného. Latinský název
Garcinia mangostana L. dostal podle Laurenta Garcina, významného
botanika osmnáctého století. Tento strom vyžaduje stálé teplé tropické
podnebí s teplotami do 38 stupňů Celsia. Teploty pod bodem mrazu
nepřežije. Dorůstá výšky sedm až pětadvacet metrů, má tmavě hnědou kůru
a při poranění roní žlutý latex. Tlusté kožovité krátce řapíkaté listy
vyrůstají v párech. Jsou olivově zelené s lesklým povrchem a mají
vejčitý tvar s protáhlou špičkou. Jsou dlouhé 10 až 25 cm a široké 7 až
13 centimetrů. Květy se čtyřmi kališními a čtyřmi masitými žlutozelenými
korunními lístky vyrůstají na špičkách větví.
Plody
Ovoce zraje až tři měsíce. Když je plod zralý, zelená slupka se zbarví
do červenohněda až fialova a změkne. Mangostan má tvar nepravidelné
koule v průměru okolo osmi centimetrů se čtyřmi zbytnělými kališními
lístky a tuhou tlustou stopkou. Pod ní je sněhově bílá dužnina rozdělená
na čtyři až osm dílků s jadérky, které se nejí. Dužnina je lahodná,
šťavnatá, sladkokyselá.
Mangostan, a to jak strom, tak plody, se obejde bez chemické ochrany
proti škůdcům. Má významné obranné mechanizmy a silné bioaktivní látky,
kterými se dokáže bránit. Exokarp, vnější část oplodí mangostanu, je
díky xanthinům a taninům trpká, což odrazuje škůdce a ovoce před nimi
chrání, než dozraje. Mangostan se sklízí plně zralý, protože utržené
plody už nedozrají. Převoz snáší celkem dobře díky silné slupce.
Mangostan se poměrně obtížně rozmnožuje roubováním. Při pěstování
ze semen trvá až deset i více let, než strom začne rodit, větší úrodu
nese až po dvacátém roce života. Na jednom vzrostlém stromu se pak
každoročně urodí tisíce plodů. Stromy se dožívají běžně přes sto let.
Trochu historie
V roce 1787 se britská vláda rozhodla financovat expedici, která měla
přivézt mangostan a chlebovník a zajistit jejich pěstování v Karibiku.
Léčivé účinky
Pro vynikající léčivé účinky se mangostan používá v tradiční medicíně
v Asii, zejména v Thajsku, v Malajsii, na Filipínách, ve Vietnamu,
v Indii a Číně. Účinkuje jako antibiotikum a antiparazitikum, užívá
se při hojení ran, léčbě tuberkulózy, malárie, při zánětech uší, nosní
sliznice, dýchacích cest, při zánětech močových cest, střevních potížích
i dalších onemocněních. Mangostan dokáže utlumit bolest, odstraňuje
únavu a nevolnost a snižuje teplotu.
Nutriční hodnoty
Plody mangostanu obsahují řadu významných látek. Jsou nejbohatším
přírodním zdrojem xanthonů na světě (xanthony jsou antioxidanty
ze skupiny flavonoidů), obsahují i polyfenoly a katechiny. Mangostan
obsahuje hodně vody, je bohatý na bílkoviny, vitamin C a vápník. Džus
z mangostanu prý pomáhá při léčbě depresí, protože reguluje hladinu
serotoninu a tryptofanu. Vhodný je i pro lidi s diabetem typu 2.
Energetická hodnota je přibližně 70 kcal ve 100 g dužniny.
Konzumace
Mangostan se jí nejlépe čerstvý a vychlazený. Slupka se rozřízne
po obvodu, odklopíme vrchní polovinu a vyloupneme dužninu. Jadérka
se obvykle nejedí. Mangostan lze použít do kompotů, marmelád, džusů,
do krémů, pudinků i koktejlů.
Zdroj: 100+1